Ostatní koně stáje Goldmane

GOLDMANE KORA

Welsh part-bred Kora je druhé hříbě narozené u nás. Narodila se 11.5.2004 ve 22.45. Byla tmavě hnědá s nepravidelným odznakem na hlavě a levé zadní noze. Jen pár bílých chloupků na koření ocasu napovídalo, že se jedná o šimlu. Od prvních okamžiků bylo vidět jak je to vyrovnaná slečna, několikrát zařehtala a pak se obě i s mámou stočily, opřely jedna o druhou a spaly. Žádné neohrabané poznávání světa se nekonalo, na to bylo spousta času druhý den. Kora byla rozvážné hříbě, které se nikam bezhlavě nevrhalo, systematicky prozkoumala každý prostor a když si byla jistá, že nic nehrozí teprve začala skotačit. Od druhého dne chodila do výběhu a celé léto trávila na pastvě. Po odstavu, kdy byla Ketty prodána na Moravu, se Kora začlenila do nového pony stádečka, kde se vyvíjí ve vyrovnaného a sebejistého ponyho bez psychických či fyzických problémů. Korynku si u nás vyhlédli jedni moc hodní lidičkové od Ústí nad Labem a tak se 6.8.2005 přestěhovala. Do přepravníku nastoupila jako zkušená dáma a po dlouhém a hlasitém rozloučení s ostatními koňmi zamířila do nového života. Přejeme jí i „jejím novým lidem“ hodně štěstí.

MATES

Matýsek je kříženec haflinga ze Štětického stáda. Když jsme ho jako tříletého koupili, měl za sebou velmi náročné léto, a tak byl v horší kondici. Po důkladném odčervení a odvšivení se celkem rychle spravil. Nechali jsme ho celou zimu odpočívat a na jaře byl od základů znovu obsednut. Po několika měsíční práci jsme však zjistili, že je to koník sice spolehlivý, ale líný, vhodný spíš na vyjížďky než na jízdárenskou práci, kterou opravdu neměl rád a tak jsme ho v říjnu 2003 prodali.

RACHEL

Když po Fešákově smrti zůstala Ketty v malé stáji sama, museli jsme jí rychle sehnat kamaráda. A tak se stalo, že u nás strávila zimu Rachel, 103 cm vysoká šetlendka z nedalekého zábavního parku, kam byl svého času umístěn Fešák na rehabilitaci. Je to kobylka veselá, bez problémů se světem s opravdu dobrou chutí k jídlu. U nás byla půl roku a na jaře jsme se s ní dost neradi loučili.

KETTY

Ketty je ponička registrovaná jako český sportovní pony a měří asi 120 cm. Jako sedmiletou jsme ji koupili v létě 2001, aby dělala společnost Fešákovi. Ketty se ihned zhostila role šéfky stáda, proháněla všechny koně jako ovčácký pes. Pod sedlem se chovala slušně, někdy trochu zlobila, ale většinou dobře spolupracovala na jízdárně i v terénu. Když všichni její jezdci odrostli, rozhodli jsme se ji připustit, a tak odjela na tři měsíce k hřebci plemene welsh mountain pony. O rok později se narodila Kora. Protože naše stáj má omezenou kapacitu a Ketty tu po odstavu neměla využití, byla v listopadu 2004 prodána na jižní Moravu.

LUCKY

Lucky přišla v červnu 2000 z opravdu příšerných podmínek. Její majitel pan McKay jí náhodou objevil ve sklepě statku, kde si byl vybírat kočár. Když s hrůzou zjistil, v jakém je klisna stavu, ihned se rozhodl ji odkoupit. Neměl pro koně podmínky a tak nás požádal o ustájení. Jeli jsme se s ním na kobylku podívat, ale byla na tom tak zle, že jsme hned sehnali přepravu a ještě ten den byla Lucky v Kokořově. Pohled na ni byl zoufalý, neměla srst na zádech, krku, uších, byla podvyživená a dehydratovaná, kulhala, měla ošklivé jizvy po nohách, několik let neupravovaná kopyta s příšernou hnilobou, mžourala do slunce a na podlamujících se nohou se snažila běhat. Byla prý v tom sklepě zavřená rok, téměř bez světla, uvázaná na řetěze kolem krku v půl metrové vrstvě hnoje. Pít a jíst dostávala jednou denně, když na ní nezapomněli. Nevěřili jsme, že přežije do zimy. Léčba byla náročná a dlouhá, ale nakonec se babča měla zase k světu. Stala se z ní velmi spolehlivá klisna pro děti, které se na ní mohli naučit základy ježdění, protože to byl nejtrpělivější, i když největší kůň u nás. Po důkladném pátrání ve Slatiňanském archivu spolu s paní Nágrovou z ÚE jsme zjistily že Lucky se jmenuje Šárka, je zapsaná v plemenné knize ČT, má velký podíl plnokrevné krve, (v původu např. Masis) a narodila se v roce 1980. Dožila se krásných 25 let, čemuž na začátku nikdo nevěřil.

FEŠÁK

Fešák byl druhý koník v majetku stáje Goldmane a vlastně první, který přišel na statek v Kokořově. Byl to poník neurčitého původu, narozený někdy okolo roku 1986, měřil 110 cm a hodně se podobal šetlendům. Přišli jsme k němu vlastně náhodou, když jsme scháněli společnost pro Bronca. Nebyl na tom tehdy nejlépe, měl chronicky schvácená kopyta a naprosto nenáviděl lidi. Dozvěděli jsme se, že žil pravděpodobně celý život bez koní, poslední tři roky u jednoho chalupáře, který měl sice snahu, ale žádné znalosti o koních. Koník neměl žádnou veterinární ani kovářskou péči, krmen byl převážně jádrem, pohybován nárazově. Když už nemohl chodit, majitel ho odvezl do zábavního parku mezi poníky na léčení. Bohužel tam ošklivě potrhal jednu kobylku a poranil malé dítě, a tak musel být izolován. U nás dostal pouze seno, později trávu. Při pravidelné úpravě kopyt nám trvalo přes rok, než začal zase celkem normálně chodit. A pro jeho dušičku byla nejlepším lékem společnost koní a potom obrovské koňo-lidské přátelství s Tomášem. Ti dva spolu trávili téměř každou volnou chvilku, jezdili na vyjížďky, pilně cvičili na jízdárně i se jen tak poflakovali ve výběhu. Fešák Tomovi splnil každé přání, Tom se za to o svého ponyho výborně staral. Bohužel začátkem roku 2002 se u Fešáka objevily zdravotní problémy spojené s postižením jater, koník začal hubnout, byl stále unavený, nepřelínal. A ačkoliv jsme se všichni moc a moc snažili, Fešák nám 4.9.2002 zemřel na akutní selhání ledvin v důsledku dlouhodobé jaterní dysfunkce. Všichni na něj vzpomínáme a moc mu děkujeme za ty tři krásné roky a za to, že nás naučil vážit si poníků.